Čas na studium: přibližně 1 hodina
Transformátor jsou dvě cívky na společném magnetickém jádře. V primárním vinutí teče střídavý proud a vytváří střídavý magnetický tok Φ v jádře. Tento tok prochází i sekundárním vinutím a v něm indukuje napětí — Faradayův zákon:
Klíčová podmínka: transformátor pracuje jen na AC. Kdyby byl primár napájen DC, tok Φ by byl konstantní, dΦ/dt = 0 a sekundární napětí by bylo 0 (kromě krátké chvíle sepnutí/rozepnutí). Proto všechny domácí spotřebiče mají napájení střídavým proudem a transformátor je nezbytný pro přenos energie na dálku.
Oba vinutí jsou elektricky oddělené — spojuje je jen magnetický tok v jádře. To je tzv. galvanické oddělení: energie přejde, ale elektrický potenciál (zem, fáze) se nepřenese. Silný bezpečnostní faktor.
Pro ideální transformátor (bez ztrát, s nekonečnou indukčností) platí klíčový vztah:
Co z toho plyne:
Podle role se transformátory dělí:
Hustota proudu v transformátorovém vinutí se volí kolem 3–5 A/mm². Pro sekundár 10 A potřebuješ drát s průřezem 2–3,5 mm² (průměr ~1,6–2,1 mm). Primár 0,5 A si vystačí s ~0,15 mm² (průměr ~0,45 mm). Vysokonapěťové vinutí bývá z tenkého drátu v mnoha vrstvách.
Ideální transformátor má účinnost 100 %. Reálný kolem 90–99 %. Ztráty se dělí na dvě hlavní kategorie:
PCu = I² · Rvinutí. Rostou s kvadrátem proudu. Při malém zatížení jsou malé, při plné zátěži dominují. Snižují se silnějším drátem (menší R) nebo nižším proudem (vyšším napětím).
Železné ztráty jsou přibližně konstantní (nezávislé na zátěži) — proto stojí za to odpojovat nepoužívané transformátory ze sítě.
Tvar a materiál jádra určuje, na jaké frekvenci a pro jaký výkon je transformátor vhodný:
Klasický síťový transformátor 50/60 Hz. Jádro složené z plechů ve tvaru E a I, kolem střední nohy se vine měděný drát. Levné, robustní, vhodné jen do několika set Hz. Typické pro 50 VA – 500 kVA.
Prstencový (donut) tvar. Uzavřená magnetická dráha → minimum rozptylu a EMI. Vyšší účinnost (~97 %) a menší hmotnost na daný výkon. Nevýhoda: složitější navíjení (speciální stroj). Používají se u audio zesilovačů, laboratorních zdrojů a LED driverů.
Oxidy železa + mangan/zinek, vysoká permeabilita a vysoký měrný odpor — prakticky eliminuje vířivé proudy. Vhodný pro 10 kHz – několik MHz. Základ všech SMPS (spínaných zdrojů), tlumivek a RF transformátorů.
Není žádné jádro — jen cívka ve vzduchu. Žádné magnetické ztráty, žádné nasycení, ale velmi malá indukčnost. Vhodné pro velmi vysoké frekvence (nad 50 MHz, kde je ferit ztrátový) a RF oscilátory. Někdy s plastovou kostrou jen pro mechanickou stabilitu.
Každý feromagnetický materiál má maximální magnetickou indukci Bsat (typicky 1,5–2 T pro Fe-Si, 0,3–0,5 T pro ferit). Po překročení permeabilita prudce klesne, induktance klesne a proud nekontrolovatelně vzroste. Projevuje se jako špička proudu na osciloskopu a silný hukot. Řešení: větší jádro, méně závitů na volt, nebo nižší provozní tok.
Místo dvou oddělených vinutí je jedno vinutí s odbočkou uprostřed. Primár je mezi koncem a odbočkou, sekundár mezi jinou odbočkou a koncem. Menší množství mědi → lehčí a levnější (~25 % úspora při poměru 2:1). Nevýhoda: žádné galvanické oddělení! Proto se nepoužívá v bezpečnostních aplikacích. Typické použití: regulační (Variac/LATR), kompenzace napětí v síti.
Poměr n = 1 (nebo nízké poměry do 24 V), hlavním účelem je galvanické oddělení. Používá se pro napájení servisní dílny, koupelnových svítidel (SELV), lékařských přístrojů. Sekundár má plovoucí potenciál — dotknout se jedním vodičem není nebezpečné (není cesta přes zem). Druhá ochrana: dvojitá izolace mezi vinutími (třída II).
Moderní nabíječky a počítačové zdroje nepoužívají klasický 50Hz transformátor. Místo toho: 230 V usměrníš, pak spínaný tranzistor sekne DC na čtverce 50–200 kHz, ty projdou malým feritovým transformátorem, usměrní se a vyhladí. Výhody: nepoměrně menší transformátor, vyšší účinnost, široký rozsah vstupního napětí (85–264 V).
Typy topologií: flyback (do ~100 W, jednočinný), forward, half-bridge, full-bridge, LLC resonant (velmi vysoká účinnost).
Transformátor nemění jen napětí a proud, ale také zdánlivou impedanci. Pokud na sekundár zapojíš zátěž RL, primár „vidí" jinou impedanci:
To je klíč k přizpůsobení impedancí — důležité všude, kde chceme maximální přenos výkonu (maximum power transfer theorem). Klasické použití:
Zdroj s vnitřním odporem Rs dodá maximální výkon zátěži právě tehdy, když RL = Rs. Když jsou hodnoty nerovné, transformátor s n = √(Rs/RL) je „přeloží" na sebe.
Čas na studium: přibližně 1 hodina
Zadání: Trafostanice 22 kV / 400 V, jmenovitý výkon 630 kVA. Spočítej převodní poměr, primární a sekundární proud při plném zatížení.
Zadání: Navrhuješ síťový adaptér 230 V → 12 V RMS. Jádro má obsah SFe = 5 cm² a dovoluje Bmax = 1,2 T. Síť je 50 Hz. Spočítej N₁, N₂ a proud při zátěži 24 W.
Zadání: Lampový zesilovač s výstupní lampou EL34 má vnitřní impedanci ~2,5 kΩ. Chceš napájet reproduktor 8 Ω při maximálním výkonu. Jaký má být převodní poměr n výstupního transformátoru?
Zadání: Síťový transformátor 230V/24V, 100 VA. Měření dalo: naprázdno spotřeba 8 W (jen PFe), při plné zátěži 112 W (PFe+PCu+100 W zátěže). Spočítej ztráty a účinnost.
Klíčové vzorce, pravidla a kvízy pro ověření znalostí
Shrnutí lekce 10
Test z lekce 10
Opakovací test — Fáze 1 + 2 (lekce 1–10)