Čas na studium: přibližně 1 hodina
V L8 jsme ukázali, že v RLC obvodu působí XL (roste s f) a XC (klesá s f) proti sobě. Existuje tedy jedna jediná frekvence, při které se obě reaktance přesně vyruší:
Z této podmínky se dá odvodit rezonanční frekvence f₀ (Thomsonův vzorec):
Podmínka XL = XC dává 2π·f·L = 1/(2π·f·C). Převedeme f na jednu stranu a dostaneme f² = 1/(4π²·L·C), odtud f₀ = 1/(2π·√(L·C)). Vzorec je symetrický v L a C — obě hrají stejnou roli.
V sériovém RLC obvodu mají R, L a C stejný proud. Ve chvíli, kdy XL = XC, se jejich napětí ve fázoru vyruší (UL nahoru, UC dolů — stejné velikosti, opačné směry) a na zdroji je vidět jen UR. Z obvodu je čistě odporová:
V dobře laděném sériovém RLC obvodu s malým R může napětí na cívce nebo kondenzátoru mnohonásobně překročit napájecí napětí. U rezonátoru s Q = 100 a U = 10 V vychází UL = UC = 1 000 V! To může prorazit izolaci kondenzátoru, proto v silnoproudu (kompenzace účiníku) musíme jmenovité napětí kondenzátorů dimenzovat s rezervou.
V paralelním zapojení L ∥ C (tzv. tank circuit) je u obou prvků stejné napětí. Proudy cívkou (IL, zaostává o 90°) a kondenzátorem (IC, předbíhá o 90°) jsou proti sobě posunuté o 180°. Při f₀ mají stejnou velikost a navzájem se vyruší.
Paralelní rezonance je „zrcadlový" obraz sériové: zaměníme slova napětí ↔ proud, Zmin ↔ Zmax.
Q-faktor (činitel jakosti) popisuje, jak „ostrou" rezonanci obvod má — poměr akumulované energie k energii ztracené za jednu periodu. Vysoké Q znamená úzký špičák, nízké Q široký kopec.
Šířka pásma BW je rozmezí frekvencí kolem f0, kde výkon neklesne pod polovinu maxima (napětí neklesne pod 1/√2 = 70,7 %). Dva body tvoří tzv. −3 dB body.
Pohled na vzorec Q = (1/R)·√(L/C): čím menší sériový odpor R (hlavně ohmická ztráta vinutí), tím vyšší Q. Proto se v kvalitních VF cívkách používá litzový drát (mnoho tenkých izolovaných vláken) — sníží ohmickou ztrátu kvůli skinefektu při vysokých frekvencích.
Rezonance je základní mechanismus, kterým elektronika vybírá jeden konkrétní signál z miliard ostatních. Pár klíčových aplikací:
Laditelný paralelní LC ve vstupním obvodu rozhlasového přijímače. Kondenzátor s proměnnou kapacitou (varicap, otočný kondenzátor) ladí f0 do přesné polohy — propustí jen stanici, kterou chceš poslouchat. FM rozhlas = 87,5–108 MHz. Typicky L ≈ 0,1 µH, C ≈ 10–40 pF.
Drátová anténa má „rezonanční" délku λ/4 nebo λ/2 pro danou frekvenci. Pro 100 MHz FM je λ = 3 m → λ/4 ≈ 75 cm. Mimo rezonanci anténa vyzařuje špatně (reaktance neodpovídá impedanci kabelu) — to je důvod, proč se používají antenní ladiče (antenna tuner) pro přizpůsobení.
Piezoelektrický krystal (křemen, SiO₂) se chová jako mechanický rezonátor s elektrickým vstupem. Q bývá 10 000–1 000 000, mnohem více než obyčejná LC. Proto jsou všechny přesné hodinky, procesory a rádia řízené krystalem (3,579 MHz TV, 32,768 kHz hodinkový, 25/50/100 MHz počítače).
Sériový LC (nebo lépe víceprvkový Chebyshev/Butterworth) propouští úzké okolí f0 a tlumí všechno ostatní. V AM přijímači se IF filtr ladí na 455 kHz s BW kolem 10 kHz — stačí pro rozhlasovou modulaci a odřeže sousední stanice.
Rezonance není vždy žádoucí. Každý drát má malou indukčnost (typicky 1 nH/mm) a každá plocha kapacitu vůči zemi. Tyto parazitní L a C nevyhnutelně tvoří LC obvody, které rezonují na některé vysoké frekvenci — a často to je to poslední, co chceš.
Skutečný kondenzátor má parazitní ESL (sériovou indukčnost) vývodů. Nad jistou frekvencí SRF se XL vyrovná XC a nad ní kondenzátor přestane být kondenzátorem a začne se chovat jako cívka. Typické SRF: 0,1 µF ~7 MHz, 10 nF ~25 MHz, 100 pF ~300 MHz. Proto na vysokofrekvenčních deskách používáme několik kondenzátorů různých velikostí paralelně — každý pokrývá jiné pásmo.
Dlouhý rychlý trace (hodiny, SERDES) + kapacita vstupu IC + indukčnost dráhy = LC tank, který rezonuje při hranách hodinového signálu. Zvony oscilují na 100–500 MHz → EMI a přijímač hodinek může sám sebe sbírat. Řešení: series termination (22–47 Ω), kontrolované impedanční vedení 50 Ω, nebo ferrit na zamezení vyzařování.
Čas na studium: přibližně 1 hodina
Zadání: LC obvod s L = 10 µH a C = 100 pF. Spočítej rezonanční frekvenci f₀ a periodickou dobu T₀. Kde v rozhlase by tento obvod fungoval?
Zadání: Chceš ladit FM přijímač přesně na f₀ = 100 MHz. Dostupná cívka L = 100 nH. Jakou kapacitu C potřebuješ?
Zadání: Sériový RLC v bandpassu RF zesilovače: R = 8 Ω, L = 2,2 µH, C = 47 pF. Spočítej f₀, Q a BW. Stačí šířka pásma pro AM rozhlasovou stanici (±4,5 kHz)?
Zadání: Křemenný krystal 10 MHz má Q = 100 000. Spočítej šířku pásma BW. Jaká je frekvenční stabilita v ppm?
Klíčové vzorce, pravidla a kvízy pro ověření znalostí
Shrnutí lekce 9
Test z lekce 9
Opakovací test (lekce 1–9)