O mne Portfolio Blog Kurzy Kontakt
Zpět na osnovu kurzu
Lekce 7 z 25

Střídavý proud
a RMS hodnoty

Sinusový průběh, frekvence, efektivní hodnota a fázový posuv v AC obvodech
⏱ 2 h
(1 h teorie + 1 h praxe)
Mírně pokročilý

Část 1 — Teorie

Čas na studium: přibližně 1 hodina

🔄 7.1 Co je střídavý proud a proč existuje

V prvních lekcích jsme pracovali se stejnosměrným proudem (DC) — proud teče pořád stejným směrem, jako z baterie. V domácnosti ale teče proud střídavý (AC, Alternating Current): jeho směr se periodicky mění — v Evropě padesátkrát za sekundu (50 Hz), v USA šedesátkrát (60 Hz).

Proč? Historický důvod: na konci 19. století proběhla „válka proudů" mezi Thomasem Edisonem (DC) a Nikolou Teslou / Georgem Westinghousem (AC). Vyhrálo AC, protože umí jednoduše měnit napětí transformátorem. To je klíčové pro dálkový přenos energie.

Při přenosu na dlouhou vzdálenost potřebujeme vysoké napětí a nízký proud (viz ztráty P = I²·R). DC sice dnes existuje jako HVDC (vysokonapěťové DC vedení), ale pro běžnou distribuci zůstává AC standard.

DC AC (50 Hz) +U −U t U = 12 V (konst.) +U −U t U_max −U_max T = 20 ms
DC (vlevo): konstantní napětí v čase. AC (vpravo): sinusový průběh, perioda T = 20 ms (f = 50 Hz), špičková hodnota ±Umax.

🏭 V praxi: kde potkáš AC a kde DC

  • AC (230 V, 50 Hz) — zásuvka, osvětlení, spotřebiče, motory praček, klimatizace, přenosová síť 22 kV a 400 kV.
  • DC — baterie (AA, autobaterie 12 V), USB (5 V), fotovoltaické panely, LED osvětlení, elektronika uvnitř PC, elektroauta.
  • AC → DC převod — každý napájecí adaptér (nabíječka mobilu, notebooku) obsahuje transformátor nebo usměrňovač, který ze 230 V AC udělá 5/12/19 V DC.
  • HVDC — vysokonapěťová DC vedení (±500 kV) pro dálkový přenos na 1000+ km (např. Baltské moře, Čína-Tibet). Výhodnější pro velmi dlouhé trasy, ale drahá konverze.
Okamžitý příklad
Síť v EU má frekvenci 50 Hz. Kolikrát za sekundu proud změní směr?
V každé periodě proud změní směr 2× (+ → − a zpět). Při 50 Hz = 100× za sekundu.

〰 7.2 Sinusový průběh: amplituda, perioda, frekvence

AC napětí i proud mají sinusový průběh — matematicky popsaný funkcí sinus. Průběh určují tři parametry:

  • Amplituda (Umax) — maximální hodnota (špička). V síti EU je Umax ≈ 325 V (více o RMS v další kapitole).
  • Perioda (T) — doba jedné úplné kmitu. V síti EU T = 20 ms, v USA 16,67 ms.
  • Frekvence (f) — počet kmitů za sekundu, f = 1/T. Jednotka Hertz (Hz). 50 Hz znamená 50 kmitů za sekundu.

Často se používá i úhlová frekvence ω = 2πf (jednotka rad/s). Pro 50 Hz: ω = 2π·50 ≈ 314 rad/s.

AC sinusový průběh / AC sinusoidal waveform
u(t) = Umax · sin(ω·t + φ) = Umax · sin(2π·f·t + φ)
t u(t) +Umax −Umax T (perioda) f = 1/T, ω = 2πf
Jedna perioda (T) obsahuje: zdvih nahoru → maximum → zpět do nuly → zdvih dolů → minimum → zpět do nuly. Po T se děj opakuje.

💡 Převody, které musíš znát nazpaměť

  • 50 Hz → T = 20 ms, ω ≈ 314 rad/s
  • 60 Hz → T ≈ 16,67 ms, ω ≈ 377 rad/s
  • 1 kHz → T = 1 ms, ω ≈ 6 283 rad/s
  • 1 MHz → T = 1 μs, ω ≈ 6,28·10⁶ rad/s
Okamžitý příklad
Audio signál má frekvenci 440 Hz (tón A). Jaká je jeho perioda?
T = 1/f = 1/440 ≈ 2,27 ms

⚡ 7.3 RMS (efektivní) hodnota — jak srovnat AC a DC

V síti svítí žárovka 100 W a zásuvka má „230 V". Ale přece jsme řekli, že AC amplituda je 325 V! Co to tedy znamená?

Když chceme srovnat AC a DC z hlediska výkonu, nemůžeme brát špičkovou hodnotu (je jen zlomek času). Místo toho používáme RMS (Root Mean Square, efektivní hodnotu) — to je takové DC napětí, které by ve stejném odporu vyvolalo stejný tepelný výkon jako dané AC.

RMS hodnota (pro čistý sinus)
Urms = Umax / √2 ≈ 0,707 · Umax
Irms = Imax / √2 ≈ 0,707 · Imax

Pro síť 230 V RMS tedy platí: Umax = 230 · √2 ≈ 325 V. Špičková hodnota je výrazně vyšší, než běžně udáváme. Proto i izolace spotřebičů musí být dimenzovaná minimálně na 325 V (v praxi s rezervou 400 V+).

Všechny údaje v praxi (230 V, 16 A) jsou RMS hodnoty, pokud není výslovně napsáno „peak" (špička) nebo „p-p" (peak-to-peak, rozkmit). Multimetr v AC režimu měří RMS.

t U_max U_rms −U_max U_rms = U_max / √2 ≈ 0,707 · U_max
RMS je „ekvivalent DC" — napětí, které by na stejném odporu vyvolalo stejný tepelný výkon. Pro sinusovku je to přesně Umax/√2.

⚠️ Proč RMS, a ne průměr?

Průměrná hodnota sinusu za periodu je 0 (stejně plus i minus). Proto průměr nedává smysl. RMS počítá přes čtverec napětí (to je vždy kladný) → odmocnina z průměru čtverců. Proto se to jmenuje „Root Mean Square".

🏭 V praxi: RMS hodnoty, které musíš znát

  • Sít EU: 230 V RMS → Umax ≈ 325 V, Up-p ≈ 650 V.
  • Síť USA: 120 V RMS → Umax ≈ 170 V (proto jsou jejich transformátory o něco menší).
  • Třífázová průmysl: 400 V RMS mezi fázemi, 230 V RMS fáze-nula.
  • Audio signál „line level": 0,775 V RMS (−∞ dBu) při 1 kHz.
  • Multimetr v AC módu zobrazuje RMS. True-RMS multimetry zvládají i nesinusové průběhy (PWM, spínané zdroje).
Okamžitý příklad
Osciloskop ukáže na sinusu Up-p = 20 V (rozkmit). Jaká je RMS hodnota?
Umax = 20/2 = 10 V; Urms = 10 / √2 ≈ 7,07 V

🌙 7.4 Fázový posuv mezi napětím a proudem

V čistě odporovém obvodu (žárovka, topení) jsou napětí a proud ve fázi — oba sinusové průběhy zrcadlí jeden druhého: když u roste, roste i i; když u je v nule, i je také v nule.

Jakmile ale v obvodu jsou cívky nebo kondenzátory, situace se změní. Cívka zpozdí proud za napětím (proud „opozdí"): u cívky maximum napětí přichází dřív než maximum proudu. U kondenzátoru je to naopak — proud předbíhá napětí.

Tento posun se měří v úhlu φ (fí) a vyjadřuje se v stupních nebo radiánech. Plný kmit = 360° = 2π rad. Posun 90° = čtvrt periody, 180° = půl periody.

Mnemonika / Mnemonic
ELI — v cívce (L) předbíhá napětí (E) proud (I).
ICE — v kondenzátoru (C) předbíhá proud (I) napětí (E).
t u(t) i(t) φ = 45° Induktivní obvod: proud i(t) se opozdí za napětím u(t)
Příklad induktivního obvodu: modrý sinus (napětí) prochází nulou dříve než zelený sinus (proud). Fázový posuv φ = 45° odpovídá zpoždění T/8.

📌 Fázové posuny pro ideální prvky

  • Rezistor R: φ = 0° — napětí a proud jsou ve fázi.
  • Ideální cívka L: φ = +90° — napětí předbíhá proud o čtvrt periody.
  • Ideální kondenzátor C: φ = −90° — proud předbíhá napětí o čtvrt periody.
Okamžitý příklad
Obvod s cívkou při 50 Hz má φ = 90°. O kolik ms se proud zpozdí za napětím?
T = 20 ms; 90° = T/4 = 5 ms zpoždění proudu.

🔥 7.5 Výkon v AC: činný, jalový, zdánlivý

V DC je výkon jednoduše P = U · I. V AC je to složitější, protože napětí a proud se mění v čase a navíc mohou být posunuté o úhel φ.

  • Činný (skutečný) výkon P [W] — skutečná energie, která se v obvodu spotřebuje (teplo, světlo, mechanická práce). To, co platíš za elektřinu.
  • Jalový výkon Q [VAr] — energie, která se jen „přelévá" mezi zdrojem a cívkou/kondenzátorem a zpět. Nespotřebuje se, ale zatěžuje vedení.
  • Zdánlivý výkon S [VA] — celkový vektorový výkon, který zdroj musí dodat. Je větší nebo roven činnému.
Mocninný trojúhelník / Power triangle
P = Urms · Irms · cos φ (W)
Q = Urms · Irms · sin φ (VAr)
S = Urms · Irms (VA)
S² = P² + Q²
P = U·I·cos φ [W] Q [VAr] S [VA] φ Výkonový trojúhelník S² = P² + Q²
Trojúhelník výkonů: P (činný, vodorovně) + Q (jalový, svisle) = S (zdánlivý, přepona). Úhel φ = fázový posuv mezi U a I.
🍺 Analogie s pivem: Představ si sklenici piva. Činný výkon P = pivo, které vypiješ (skutečná užitečnost). Jalový Q = pěna, co zbyde na dně (musí se nalít, ale neužiješ). Zdánlivý S = celkový obsah sklenice (pivo + pěna). Dobrý provozovatel chce hodně piva a málo pěny — tedy cos φ blízko 1.

📈 7.6 Účiník cos φ — proč záleží průmyslu

Účiník (power factor, PF) = cos φ je poměr činného výkonu k zdánlivému. Je to bezrozměrné číslo od 0 do 1 a říká, jak efektivně zdroj dodává užitečný výkon.

  • cos φ = 1 (φ = 0°) — ideální: rezistivní zátěž (topení, žárovka). Vše, co zdroj dodá, se spotřebuje.
  • cos φ = 0,8 (φ ≈ 37°) — typická průmyslová zátěž (motory, transformátory). 80 % skutečně využito, 20 % jalové.
  • cos φ = 0 (φ = 90°) — čistě reaktivní: pouze cívka/kondenzátor. Neužitečná — jen zatěžuje vedení.

Průmyslové podniky mají v ceníku penalizaci za nízký cos φ. Řeší to pomocí kompenzačních kondenzátorů, které „zruší" induktivní jalový výkon motorů.

⚠️ Praktický dopad nízkého cos φ

Motor 10 kW při cos φ = 0,5 potřebuje zdánlivý výkon S = P / cos φ = 20 kVA. Pokud má jistič a kabel dimenzován na proud odpovídající 15 kVA, nevyhoví — spotřebitel platí za přetížení sítě, i když reálně spotřebovává jen 10 kW.

🏭 V praxi: typické hodnoty cos φ

  • Žárovka, topení, vařič — cos φ ≈ 1,0 (čistě odporová zátěž).
  • Indukční motor bez kompenzace — cos φ ≈ 0,7–0,85.
  • Zářivka s magnetickým předřadníkem — cos φ ≈ 0,5 (proto novější elektronické předřadníky).
  • Moderní LED žárovka s kvalitním driverem — cos φ > 0,9.
  • Spínaný zdroj PC bez PFC — cos φ ≈ 0,6; s PFC (Power Factor Correction) > 0,95.
Okamžitý příklad
Motor 230 V RMS, I = 10 A RMS, cos φ = 0,8. Jaký je činný výkon P?
P = 230 · 10 · 0,8 = 1 840 W ≈ 1,84 kW. Zdánlivý S = 230 · 10 = 2 300 VA; jalový Q = √(S² − P²) ≈ 1 380 VAr.

Část 2 — Praktické příklady

Čas na studium: přibližně 1 hodina

Příklad 1: Špičková hodnota ze sítě 230 V

Zadání: V EU síti je RMS napětí 230 V, frekvence 50 Hz. Spočítej Umax, Up-p, T a ω.

Krok 1: Umax = Urms · √2 = 230 · 1,414 ≈ 325 V
Krok 2: Up-p = 2 · Umax = 2 · 325 = 650 V
Krok 3: T = 1/f = 1/50 = 20 ms
Krok 4: ω = 2π·f = 2·3,1416·50 ≈ 314 rad/s
Výsledek: Umax = 325 V, Up-p = 650 V, T = 20 ms, ω ≈ 314 rad/s. Izolace musí odolat alespoň 325 V (v praxi s rezervou 400 V).

Příklad 2: Výkon žárovky na síti

Zadání: Žárovka s odporem R = 529 Ω je zapojena do sítě 230 V RMS. Kolik je proud (RMS), špičkový proud, činný výkon a kolik zaplatíš za 10 h provozu (cena 5 Kč/kWh)?

Krok 1: Žárovka je čistě odporová — napětí i proud ve fázi, cos φ = 1.
Krok 2: Irms = Urms / R = 230 / 529 ≈ 0,435 A
Krok 3: Imax = Irms · √2 = 0,435 · 1,414 ≈ 0,615 A
Krok 4: P = Urms · Irms · cos φ = 230 · 0,435 · 1 ≈ 100 W
Krok 5: Energie za 10 h: W = P·t = 0,1 kW · 10 h = 1 kWh → 5 Kč
Výsledek: Irms ≈ 435 mA, Imax ≈ 615 mA, P ≈ 100 W, cena provozu 5 Kč.

Příklad 3: Motor s fázovým posunem

Zadání: Asynchronní motor je připojen na 400 V RMS (třífáz., sdružené), odebírá I = 15 A RMS, cos φ = 0,75. Spočítej P, Q, S.

Krok 1: Zdánlivý výkon (pro jednu fázi, ale pro zjednodušení zde U·I): S = U·I = 400·15 = 6 000 VA = 6 kVA
Krok 2: Činný výkon: P = S · cos φ = 6 000 · 0,75 = 4 500 W = 4,5 kW
Krok 3: Jalový výkon: sin φ = √(1 − 0,75²) = √(1 − 0,5625) = √0,4375 ≈ 0,661
Q = S · sin φ = 6 000 · 0,661 ≈ 3 966 VAr ≈ 4,0 kVAr
Kontrola: P² + Q² = 4500² + 4000² = 20,25·10⁶ + 16·10⁶ = 36,25·10⁶; √ = 6 021 ≈ 6000 ✓
Výsledek: P = 4,5 kW (skutečný výkon), Q ≈ 4 kVAr (jalový), S = 6 kVA (celkový). Motor platíš jen za 4,5 kW, ale vedení zatěžuješ 6 kVA.

Příklad 4: Převod peak-to-peak na RMS na osciloskopu

Zadání: Na osciloskopu měříš signál generátoru: Up-p = 8 V, T = 2 ms. Spočítej Umax, Urms, f a ω.

Krok 1: Umax = Up-p / 2 = 8/2 = 4 V
Krok 2: Urms = Umax / √2 = 4 / 1,414 ≈ 2,83 V
Krok 3: f = 1/T = 1 / 0,002 = 500 Hz
Krok 4: ω = 2π·f = 2·3,1416·500 ≈ 3 142 rad/s
Výsledek: Umax = 4 V, Urms ≈ 2,83 V, f = 500 Hz, ω ≈ 3 142 rad/s. Pokud tvůj multimetr v AC režimu ukazuje přesně 2,83 V, je to skutečná RMS hodnota.

Část 3 — Shrnutí a test

Klíčové vzorce, pravidla a kvízy pro ověření znalostí

📋

Shrnutí lekce 7

Klíčové vzorce a pravidla

📝

Test z lekce 7

5 otázek · 5–10 minut

🔁

Opakovací test (lekce 1–7)

10 otázek · z celého průběhu kurzu