Čas na studium: přibližně 1 hodina
V prvních lekcích jsme pracovali se stejnosměrným proudem (DC) — proud teče pořád stejným směrem, jako z baterie. V domácnosti ale teče proud střídavý (AC, Alternating Current): jeho směr se periodicky mění — v Evropě padesátkrát za sekundu (50 Hz), v USA šedesátkrát (60 Hz).
Proč? Historický důvod: na konci 19. století proběhla „válka proudů" mezi Thomasem Edisonem (DC) a Nikolou Teslou / Georgem Westinghousem (AC). Vyhrálo AC, protože umí jednoduše měnit napětí transformátorem. To je klíčové pro dálkový přenos energie.
Při přenosu na dlouhou vzdálenost potřebujeme vysoké napětí a nízký proud (viz ztráty P = I²·R). DC sice dnes existuje jako HVDC (vysokonapěťové DC vedení), ale pro běžnou distribuci zůstává AC standard.
AC napětí i proud mají sinusový průběh — matematicky popsaný funkcí sinus. Průběh určují tři parametry:
Často se používá i úhlová frekvence ω = 2πf (jednotka rad/s). Pro 50 Hz: ω = 2π·50 ≈ 314 rad/s.
V síti svítí žárovka 100 W a zásuvka má „230 V". Ale přece jsme řekli, že AC amplituda je 325 V! Co to tedy znamená?
Když chceme srovnat AC a DC z hlediska výkonu, nemůžeme brát špičkovou hodnotu (je jen zlomek času). Místo toho používáme RMS (Root Mean Square, efektivní hodnotu) — to je takové DC napětí, které by ve stejném odporu vyvolalo stejný tepelný výkon jako dané AC.
Pro síť 230 V RMS tedy platí: Umax = 230 · √2 ≈ 325 V. Špičková hodnota je výrazně vyšší, než běžně udáváme. Proto i izolace spotřebičů musí být dimenzovaná minimálně na 325 V (v praxi s rezervou 400 V+).
Všechny údaje v praxi (230 V, 16 A) jsou RMS hodnoty, pokud není výslovně napsáno „peak" (špička) nebo „p-p" (peak-to-peak, rozkmit). Multimetr v AC režimu měří RMS.
Průměrná hodnota sinusu za periodu je 0 (stejně plus i minus). Proto průměr nedává smysl. RMS počítá přes čtverec napětí (to je vždy kladný) → odmocnina z průměru čtverců. Proto se to jmenuje „Root Mean Square".
V čistě odporovém obvodu (žárovka, topení) jsou napětí a proud ve fázi — oba sinusové průběhy zrcadlí jeden druhého: když u roste, roste i i; když u je v nule, i je také v nule.
Jakmile ale v obvodu jsou cívky nebo kondenzátory, situace se změní. Cívka zpozdí proud za napětím (proud „opozdí"): u cívky maximum napětí přichází dřív než maximum proudu. U kondenzátoru je to naopak — proud předbíhá napětí.
Tento posun se měří v úhlu φ (fí) a vyjadřuje se v stupních nebo radiánech. Plný kmit = 360° = 2π rad. Posun 90° = čtvrt periody, 180° = půl periody.
V DC je výkon jednoduše P = U · I. V AC je to složitější, protože napětí a proud se mění v čase a navíc mohou být posunuté o úhel φ.
Účiník (power factor, PF) = cos φ je poměr činného výkonu k zdánlivému. Je to bezrozměrné číslo od 0 do 1 a říká, jak efektivně zdroj dodává užitečný výkon.
Průmyslové podniky mají v ceníku penalizaci za nízký cos φ. Řeší to pomocí kompenzačních kondenzátorů, které „zruší" induktivní jalový výkon motorů.
Motor 10 kW při cos φ = 0,5 potřebuje zdánlivý výkon S = P / cos φ = 20 kVA. Pokud má jistič a kabel dimenzován na proud odpovídající 15 kVA, nevyhoví — spotřebitel platí za přetížení sítě, i když reálně spotřebovává jen 10 kW.
Čas na studium: přibližně 1 hodina
Zadání: V EU síti je RMS napětí 230 V, frekvence 50 Hz. Spočítej Umax, Up-p, T a ω.
Zadání: Žárovka s odporem R = 529 Ω je zapojena do sítě 230 V RMS. Kolik je proud (RMS), špičkový proud, činný výkon a kolik zaplatíš za 10 h provozu (cena 5 Kč/kWh)?
Zadání: Asynchronní motor je připojen na 400 V RMS (třífáz., sdružené), odebírá I = 15 A RMS, cos φ = 0,75. Spočítej P, Q, S.
Zadání: Na osciloskopu měříš signál generátoru: Up-p = 8 V, T = 2 ms. Spočítej Umax, Urms, f a ω.
Klíčové vzorce, pravidla a kvízy pro ověření znalostí
Shrnutí lekce 7
Test z lekce 7
Opakovací test (lekce 1–7)