Čas na studium: přibližně 1 hodina
EMI (Electromagnetic Interference) a EMC (Electromagnetic Compatibility) řeší dvě otázky:
Zdroje EMI na tvojí desce:
Každý elektrický přístroj kolem sebe vyzařuje neviditelné „elektrické smetí" — a zároveň ho cizí smetí může rušit. EMI = to nechtěné rušení. EMC (kompatibilita) = stav, kdy se přístroje navzájem snesou.
Dvě strany téže mince. Emise = kolik smetí tvoje deska vypouští ven. Imunita = jak dobře odolá smetí zvenčí.
Když proud teče tam (signál) a zpět (zem), tvoří uzavřenou smyčku. Každá smyčka drátu funguje jako malá anténa — vysílá i přijímá rušení. Čím větší plocha smyčky, tím horší.
Malá černá korálková součástka, kterou navlékneš na napájecí drát. Pro pomalý (stejnosměrný) proud je skoro neviditelná, ale vysokofrekvenční rušení dusí jako brzda.
TVS dioda je bleskojistka pro elektroniku. Normálně nedělá nic, ale když přiletí krátký napěťový ráz (jiskra ze statiky, přepětí), okamžitě ho zkratuje do země, než zničí čip.
Zem není jen „nulový vodič" — je to cesta návratového proudu. Špatné zemnění = EMI + šum + chyby. Tři hlavní přístupy:
Pravidlo: nikdy nerušit GND plane přerušením (signálová cesta, via ve špatném místě) — smyčka return proudu se musí ohnout a vytvoří anténu.
Proud nikdy neteče „jen tam" — vždy se musí vrátit zpátky ke zdroji. Ta zpáteční cesta vede přes zem (GND). Zem tedy není mrtvý nulový drát, ale rušná zpáteční dálnice pro proud.
Místo tenkých zemnících drátků věnuješ celou jednu měděnou vrstvu desky jako zem. Návratový proud si pak vždy najde nejkratší cestu sám.
Každý elektronický prvek přeměňuje část výkonu na teplo (Joule heat). Tepelný odpor θ popisuje, jak snadno to teplo odvádí.
Teplotní vzestup: ΔT = P · θ. Pokud P = 2 W a θJA = 100 °C/W → junction bude 200 °C nad okolím (= smažený čip při Tamb 25 °C). Chladič snižuje efektivní θ.
Číslo, které říká, jak těžko teplo uniká z čipu ven. Velké θ = teplo se „dusí" uvnitř a čip se přehřívá. Malé θ = teplo rychle utíká pryč.
Teplota uvnitř čipu, přímo na křemíku, kde se teplo rodí. Není to teplota povrchu pouzdra — bývá výrazně vyšší. Tohle je číslo, které čip skutečně zabíjí.
Datasheet uvádí TJ(max) typicky 150 °C (Si) nebo 175 °C (high-temp). Pro spolehlivost pracuj pod 125 °C (25 °C rezerva). Při 100 °C se čip chová normálně. Nad 150 °C se degraduje rychle (Arrheniova rovnice — každých +10 °C zkracuje život na polovinu).
Chladič potřebuješ, když samotné pouzdro nezvládne odvést výkon. Tři typy:
Montáž:
Chladič je kus hliníku s žebry přišroubovaný k horkému čipu — žebra dají teplu obrovskou plochu, ze které ho odvane vzduch. Tepelná pasta je mazlavá hmota mezi čipem a chladičem, která vyplní mikroskopické vzduchové mezery.
Čas na studium: přibližně 1 hodina
Zadání: N-MOSFET IRLZ44N (RDS(on) = 22 mΩ, θJC = 1,5 °C/W, θJA = 62 °C/W bez chladiče, TJ(max) = 175 °C) spíná motor 12 V · 5 A při 95 % duty cycle. Tamb = 40 °C. Je chladič potřeba?
Zadání: ESP32-based weather station prošla pre-compliance test → selhala v 100 MHz emisi. Co zkontrolovat:
BLM18PG471SN1, 470 Ω @ 100 MHz) na napájení Wi-Fi modulu?Klíčové vzorce, pravidla a kvíz
Shrnutí lekce 24
Test z lekce 24
Opakovací test — lekce 1–24