Tři způsoby, jak propojit analogový svět s digitálním MCU
⏱ Čas na studium: přibližně 1 hodina
Když naměříš teplotu v pokoji, je to číslo jakékoliv: 21,0 °C, 21,37 °C, 21,372 °C, … Mezi 21 a 22 je nekonečně mnoho možných hodnot. Tomu se říká analogový signál (spojitý, plynulý).
MCU ale umí jen čísla. A ne libovolná — jen konečný počet (8bit = 0–255, 10bit = 0–1023, 12bit = 0–4095). Tomu se říká digitální signál (kvantovaný, po schodech).
Aby MCU „uviděl" teplotu, potřebuje překladače. Na to slouží tři nástroje: ADC (analog → číslo), DAC (číslo → analog), PWM (chytrý trik, jak „udělat analogový výstup" bez DAC).
Dva fundamentálně různé způsoby, jak popsat veličinu.
ADC (čti „á-dé-cé" česky nebo „ej-dý-sí" anglicky) = Analog-to-Digital Converter, převodník analog na digitál. Jeho úkol: přečíst napětí na pinu (0 V – 5 V) a vrátit číslo, které MCU umí zpracovat.
Arduino Uno má 6 pinů označených A0–A5, na kterých ADC funguje. V Arduinu se volá přes analogRead(A0).
Obvod uvnitř MCU, co změří napětí a vrátí číslo. Jako digitální voltmetr, ale rychlý a automatický.
int val = analogRead(A0); → val je číslo 0–1023 pro napětí 0–5 V.Kolik různých čísel ADC umí vrátit. Čím víc, tím jemnější měření.
ADC neměří nepřetržitě — kontroluje pin v pravidelných okamžicích a z každého si vezme jedno číslo. Tomuhle „cvaknutí" se říká vzorek (sample).
Krok za vzorkováním. Každý vzorek se zaokrouhlí na nejbližší hodnotu z povolené mřížky. Čím jemnější mřížka (víc bitů), tím menší kvantizační chyba.
const int POT = A0; void setup() { Serial.begin(115200); } void loop() { int val = analogRead(POT); // 0–1023 float volts = val * 5.0 / 1023; // přepočet na napětí Serial.print("ADC: "); Serial.print(val); Serial.print(" = "); Serial.print(volts); Serial.println(" V"); delay(200); }
Zapojíš potenciometr: krajní vývody na +5 V a GND, prostřední na A0. Točíš knoflíkem, hodnota v Serial Monitoru se mění 0 → 1023 a 0 V → 5 V.
Chceš svítit LED na 30 % jasu. MCU umí ale jen „plný 5 V" nebo „0 V" — žádné mezinapětí. Řešení? PWM (čti „pí-vé-em" nebo pulzní šířková modulace): rychle blikej mezi plným a vypnutým, a oko/motor/žárovka průměruje.
Pin rychle přepínáš mezi HIGH a LOW — tisíckrát za sekundu. Poměr „kolik času je HIGH vůči celku" určuje průměr. Nazývá se duty cycle (čti „djúty sajkl").
analogWrite(9, 128) na pinu 9 nastaví PWM 128/255 = ~50 % duty. Hodnoty 0–255 (8-bit).Dvě nezávislé věci, které PWM popisují:
Pin s PWM nedává 2,5 V. Dává buď 0 V, nebo 5 V — střídavě. Pokud bys to chtěl měřit multimetrem (který zprůměruje), uvidíš 2,5 V. Ale oscilátor ukáže čtvercový signál.
Důsledek: PWM funguje pro setrvačné věci (LED, motor, vyhřívání). Pro věci, co potřebují skutečné analogové napětí (operační zesilovače, audio s kvalitou), je potřeba RC filtr za PWM výstupem — jednoduchý low-pass z rezistoru a kondenzátoru, který pulzy „uhladí" na plynulé napětí.
const int LED = 9; // pin 9 = PWM-capable void setup() { pinMode(LED, OUTPUT); } void loop() { // Plynule od 0 do 255 (0 % do 100 %) for (int d = 0; d < 256; d++) { analogWrite(LED, d); delay(8); } // A zpátky for (int d = 255; d > 0; d--) { analogWrite(LED, d); delay(8); } }
LEDka „dýchá" — plynule se rozsvěcuje a zhasíná. Za 2 sekundy cyklus. PWM pinu 9 obstarává timer1 na Arduino Uno; ty jen volíš duty.
DAC (čti „dé-á-cé" nebo „dý-ej-sí") = Digital-to-Analog Converter. Opak ADC: dostaneš číslo, vrátí skutečné analogové napětí. Žádné PWM — opravdu plynulou úroveň.
Obvod, co nastaví na pinu skutečné analogové napětí podle zadaného čísla. Na rozdíl od PWM opravdu drží stejnou úroveň.
dacWrite(25, 128) = 1,65 V (polovina 3,3 V).| Nástroj | Směr | Analogie | Použití |
|---|---|---|---|
| ADC | Svět → MCU | Digitální teploměr | Čtení senzoru (teplota, světlo, potenciometr) |
| PWM | MCU → svět | Blikající žárovka | Jas LED, otáčky motoru, vyhřívání |
| DAC | MCU → svět | Přesná dávka kávy | Audio, přesné analog napětí |
analogRead).analogWrite).dacWrite, na Uno externí MCP4725).Potenciometr, termistor, audio přehrávač — tři skvělé kousky k osahání
⏱ Čas na studium: přibližně 1 hodina
Co uděláme: Točením potenciometru plynule měníš jas LED. Spojení obou světů — ADC čte analogový vstup, PWM dělá analogový výstup.
Hardware: Arduino Uno + potenciometr (např. 10 kΩ) + LED + rezistor 220 Ω.
const int POT = A0; const int LED = 9; // pin 9 je PWM-schopný void setup() { pinMode(LED, OUTPUT); Serial.begin(115200); } void loop() { int raw = analogRead(POT); // 0–1023 int duty = map(raw, 0, 1023, 0, 255); // převod 10-bit → 8-bit analogWrite(LED, duty); // PWM 0–255 → 0–100 % duty Serial.print("Pot: "); Serial.print(raw); Serial.print(" LED: "); Serial.println(duty); delay(20); }
analogRead vrátí 0–1023 podle polohy knoflíku. Funkce map přepočítá rozsah na 0–255 (PWM je 8-bit). analogWrite pošle hodnotu do PWM generátoru timeru, který rychle bliká pinem 9.Co uděláme: Měříme reálnou teplotu v pokoji pomocí NTC termistoru. Jeho odpor klesá s teplotou. Spolu s pevným rezistorem tvoří napěťový dělič (viz L4), ADC naměří napětí, program spočítá teplotu ve °C.
Hardware: Arduino + NTC termistor (10 kΩ při 25 °C, např. NTC 3950) + rezistor 10 kΩ. Celkem ~0,5 €.
const int PIN = A0; const float R_PULL = 10000.0; // pevný rezistor 10 kΩ const float R_25 = 10000.0; // termistor při 25 °C const float BETA = 3950.0; // koeficient B z datasheetu const float T0 = 298.15; // 25 °C v kelvinech void setup() { Serial.begin(115200); } void loop() { int raw = analogRead(PIN); float volts = raw * 5.0 / 1023; float R_ntc = R_PULL * volts / (5.0 - volts); // ze vzorce děliče // Steinhart-Hart zjednodušeně (1/T = 1/T0 + ln(R/R25)/BETA) float kelvin = 1.0 / (1.0/T0 + log(R_ntc / R_25) / BETA); float celsius = kelvin - 273.15; Serial.print(celsius, 1); Serial.println(" stC"); delay(1000); }
Co uděláme: Přehrajeme jednoduchou melodii přes piezo pípátko. Arduino má funkci tone(pin, freq), která nastaví PWM na konkrétní slyšitelnou frekvenci (200 Hz – 5 kHz).
Hardware: Arduino + piezo pípátko (pasivní, ne aktivní — aktivní pípá sám). Zapojení: pípátko mezi pinem 8 a GND. Volitelně rezistor 100 Ω pro jistotu.
const int BUZ = 8; // Frekvence not v Hz const int NOTES[] = { 330, 294, 262, 294, 330, 330, 330 }; const int LEN = sizeof(NOTES) / sizeof(NOTES[0]); void setup() { pinMode(BUZ, OUTPUT); } void loop() { for (int i = 0; i < LEN; i++) { tone(BUZ, NOTES[i]); // nastav PWM na frekvenci delay(400); // drž notu 400 ms noTone(BUZ); // pauza delay(50); } delay(2000); // pauza mezi opakováními }
tone(8, 330) nastaví na pinu 8 PWM 330 Hz s 50% duty. Piezo pípátko dostává stejnosměrné pulzy → membrána kmitá na 330 Hz → vzduch se rozechvívá → slyšíš tón (nota E4).Klíčové pojmy, pravidla a kvíz pro ověření
Shrnutí lekce 18
Test z lekce 18
Opakovací test — lekce 1–18