O mnePortfolioBlogKurzyKontakt
Zpět na osnovu kurzu
Lekce 18 z 25 · 🔌 Fáze 4

Analogový svět — ADC, PWM, DAC

Svět okolo nás je spojitý (teplota, světlo, zvuk), MCU rozumí jen číslům (0 a 1). ADC (čti „á-dé-cé") to překládá z analogu na čísla — jako digitální teploměr. PWM je rychle blikající žárovka (oko průměruje). DAC dělá opak ADC.
⏱ 2 h
(1 h teorie + 1 h praxe)
Začátečník

Část 1 — Teorie

Tři způsoby, jak propojit analogový svět s digitálním MCU

⏱ Čas na studium: přibližně 1 hodina

🌡️ 18.1 Analogový vs. digitální — dva různé světy

Když naměříš teplotu v pokoji, je to číslo jakékoliv: 21,0 °C, 21,37 °C, 21,372 °C, … Mezi 21 a 22 je nekonečně mnoho možných hodnot. Tomu se říká analogový signál (spojitý, plynulý).

MCU ale umí jen čísla. A ne libovolná — jen konečný počet (8bit = 0–255, 10bit = 0–1023, 12bit = 0–4095). Tomu se říká digitální signál (kvantovaný, po schodech).

Aby MCU „uviděl" teplotu, potřebuje překladače. Na to slouží tři nástroje: ADC (analog → číslo), DAC (číslo → analog), PWM (chytrý trik, jak „udělat analogový výstup" bez DAC).

💬 Co to znamená: analogový vs. digitální?

Dva fundamentálně různé způsoby, jak popsat veličinu.

  • Analogový = spojitý. Nekonečné množství hodnot mezi dvěma body. Analogie: rampa, po které můžeš jet kolem — jakoukoliv rychlostí.
  • Digitální = kvantovaný. Konečný počet diskrétních hodnot. Analogie: schody — můžeš stát na schodu 3 nebo 4, ale ne na „3,5".
  • Okolní svět je převážně analogový (teplota, zvuk, světlo, tlak, vlhkost).
  • MCU svět je digitální (čísla v registrech, bity v paměti).
  • Proč je to důležité? Každá komunikace svět ↔ MCU musí mít překladač. ADC/DAC/PWM jsou ty překladače.
💡 Rtuťový vs. digitální teploměr: Rtuťový = analogový (sloupec plynule stoupá, rozlišení omezené jen silou tvých brýlí). Digitální = digitální (displej ukáže „21,3 °C" — zaokrouhleno na nejbližší desetinu). To je v kostce celá dnešní lekce.

📊 18.2 ADC — digitální teploměr

ADC (čti „á-dé-cé" česky nebo „ej-dý-sí" anglicky) = Analog-to-Digital Converter, převodník analog na digitál. Jeho úkol: přečíst napětí na pinu (0 V – 5 V) a vrátit číslo, které MCU umí zpracovat.

Arduino Uno má 6 pinů označených A0–A5, na kterých ADC funguje. V Arduinu se volá přes analogRead(A0).

🌡️ Co to znamená: ADC (analog-to-digital converter)?

Obvod uvnitř MCU, co změří napětí a vrátí číslo. Jako digitální voltmetr, ale rychlý a automatický.

  • Analogie: ADC je digitální teploměr. Teploměr se dívá na rtuť (spojitý signál) a na displeji vypíše „21,3 °C" (číslo). ADC dělá totéž: kouká na napětí na pinu a vrátí číslo.
  • Jak to vypadá v Arduinu: int val = analogRead(A0); → val je číslo 0–1023 pro napětí 0–5 V.
  • Konverze: 0 V = 0, 2,5 V = 512, 5 V = 1023. Rovnice: napětí = val × 5 / 1023.
  • Proč mě to zajímá? 90 % senzorů vrací napětí (termistor, fotorezistor, potenciometr, průtoková sonda, tlakový senzor). ADC je bráníčko k nim všem.

📏 Co to znamená: rozlišení (resolution, 8/10/12 bit)?

Kolik různých čísel ADC umí vrátit. Čím víc, tím jemnější měření.

  • Analogie: mřížka měření. 8-bit = hrubá mřížka (256 políček na vertikální ose). 10-bit = jemnější (1024). 12-bit = ještě jemnější (4096). 16-bit = skoro fotografická (65 536).
  • Matematika: N bitů = 2N hodnot. Arduino Uno má 10-bit ADC = 1024 hodnot = napětí 5 V je rozděleno na 4,88 mV kroky.
  • Konkrétní čísla: Arduino Uno 10-bit (0–1023). ESP32 12-bit (0–4095). STM32 12-bit typicky. Profesionální audio ADC 16–24 bit (65 k – 16 M hodnot).
  • Kdy to stačí? Blikání LED podle světla → 8-bit stačí. Termistor na 0,1 °C → 10-bit dobře. Přesný audio záznam → minimálně 16-bit.

📸 Co to znamená: vzorkování (sampling)?

ADC neměří nepřetržitě — kontroluje pin v pravidelných okamžicích a z každého si vezme jedno číslo. Tomuhle „cvaknutí" se říká vzorek (sample).

  • Analogie: ADC je fotoaparát. Dělá fotky signálu každých X milisekund. Mezi fotkami nevidí nic. 30 fotek/s = 30 Hz vzorkování.
  • Vzorkovací frekvence (sample rate): kolik vzorků za sekundu. Arduino Uno cca 9 600 Hz (9,6 kSa/s), ESP32 až 2 milióny Hz (2 MSa/s), audio standard 44 100 Hz (CD kvalita).
  • Nyquistův teorém: pro věrné zachycení signálu o frekvenci F potřebuješ vzorkovat aspoň 2F. Proto CD má 44 100 Hz — lidské ucho slyší do ~20 000 Hz, 2×20 = 40, s rezervou 44,1.
  • Pokud vzorkuješ moc pomalu, dojde k aliasingu — rychlý signál „vypadá" pomalu. Fenomén známý z filmů: kolo vozu se točí pozpátku.

🪜 Co to znamená: kvantizace?

Krok za vzorkováním. Každý vzorek se zaokrouhlí na nejbližší hodnotu z povolené mřížky. Čím jemnější mřížka (víc bitů), tím menší kvantizační chyba.

  • Analogie: schody. Reálné napětí je na rampě, ale ADC ti řekne „jsi na schodu 512". 2,45 V i 2,46 V může dopadnout na stejný schod.
  • Kvantizační chyba je max ½ kroku. Uno: krok 4,88 mV, chyba ±2,44 mV.
  • Důsledek: i dokonalá měřicí sonda má chybu daného kroku. Proto u přesnějších měření voliš ADC s víc bity.

📝 Jednoduché čtení potenciometru

const int POT = A0;

void setup() {
  Serial.begin(115200);
}

void loop() {
  int val = analogRead(POT);       // 0–1023
  float volts = val * 5.0 / 1023;  // přepočet na napětí
  Serial.print("ADC: "); Serial.print(val);
  Serial.print("  = "); Serial.print(volts);
  Serial.println(" V");
  delay(200);
}

Zapojíš potenciometr: krajní vývody na +5 V a GND, prostřední na A0. Točíš knoflíkem, hodnota v Serial Monitoru se mění 0 → 1023 a 0 V → 5 V.

Velikost ADC kroku
LSB = Vref / 2N
Okamžitý příklad
Arduino Uno (10-bit ADC, Vref = 5 V) ti vrátil hodnotu 768. Jaké napětí je na pinu A0? A jaká je velikost nejmenšího kroku?
Napětí: V = 768 × 5 / 1023 = 3,75 V. Krok (LSB): 5 V / 1024 = 4,88 mV. Tedy reálné napětí je mezi 3,7475 V a 3,7524 V — víc přesnosti s 10-bit ADC neuděláš. Pro lepší potřebuješ ESP32 (12-bit, krok 0,8 mV) nebo externí ADC modul (např. ADS1115 je 16-bit).

💡 18.3 PWM — blikající žárovka, oko průměruje

Chceš svítit LED na 30 % jasu. MCU umí ale jen „plný 5 V" nebo „0 V" — žádné mezinapětí. Řešení? PWM (čti „pí-vé-em" nebo pulzní šířková modulace): rychle blikej mezi plným a vypnutým, a oko/motor/žárovka průměruje.

25 % → 1,25 V avg 50 % → 2,5 V avg 75 % → 3,75 V avg 5 V 0 V
Stejná frekvence, různá střída (duty cycle): čím déle je signál v HIGH, tím výš leží průměrné napětí (zelená čára). Při 5 V napájení dává 25 % střída 1,25 V, 50 % → 2,5 V, 75 % → 3,75 V.

💡 Co to znamená: PWM (pulzní šířková modulace)?

Pin rychle přepínáš mezi HIGH a LOW — tisíckrát za sekundu. Poměr „kolik času je HIGH vůči celku" určuje průměr. Nazývá se duty cycle (čti „djúty sajkl").

  • Analogie: blikající žárovka. Když bliká 1000× za sekundu a svítí jen 30 % času, oko vidí 30 % jasu. Tvoje oko nepoznává jednotlivé bliky nad ~60 Hz — zprůměruje je.
  • Duty cycle: 0 % = stále LOW (úplně tmavá). 50 % = blikem HIGH-LOW-HIGH-LOW stejně (polovina jasu). 100 % = stále HIGH (plný jas).
  • Arduino: analogWrite(9, 128) na pinu 9 nastaví PWM 128/255 = ~50 % duty. Hodnoty 0–255 (8-bit).
  • Proč fungují i s motorem? Motor má setrvačnost. Při 1000 Hz blicích ten mezi pulzy nestihne zastavit — dál se točí průměrnou rychlostí.

⚙️ Co to znamená: frekvence PWM a duty cycle?

Dvě nezávislé věci, které PWM popisují:

  • Frekvence = jak rychle bliká. Uno default ~490 Hz nebo ~976 Hz (podle pinu). ESP32 si volíš sám. Analogie: kolikrát za sekundu mrkneš.
  • Duty cycle = poměr ON/OFF. 0–100 %. Analogie: jak dlouho oči necháš otevřené vůči celku.
  • Proč záleží na frekvenci? (1) Příliš nízká (< 60 Hz) → oko vidí blikání. Nepříjemné u LED. (2) Pro motor ideální 1–20 kHz (tišší, plynulejší). (3) Pro LED displeje 100+ Hz. (4) Pro audio výstup 40+ kHz.
  • V Arduinu: frekvenci obvykle neřeší. Default je OK pro LED a malé motory. Pro speciální potřeby si nastavuješ timery ručně (L20).

⚠️ PWM není „skutečné" analogové napětí

Pin s PWM nedává 2,5 V. Dává buď 0 V, nebo 5 V — střídavě. Pokud bys to chtěl měřit multimetrem (který zprůměruje), uvidíš 2,5 V. Ale oscilátor ukáže čtvercový signál.

Důsledek: PWM funguje pro setrvačné věci (LED, motor, vyhřívání). Pro věci, co potřebují skutečné analogové napětí (operační zesilovače, audio s kvalitou), je potřeba RC filtr za PWM výstupem — jednoduchý low-pass z rezistoru a kondenzátoru, který pulzy „uhladí" na plynulé napětí.

🌈 Plynulé stmívání LED přes PWM

const int LED = 9;  // pin 9 = PWM-capable

void setup() {
  pinMode(LED, OUTPUT);
}

void loop() {
  // Plynule od 0 do 255 (0 % do 100 %)
  for (int d = 0; d < 256; d++) {
    analogWrite(LED, d);
    delay(8);
  }
  // A zpátky
  for (int d = 255; d > 0; d--) {
    analogWrite(LED, d);
    delay(8);
  }
}

LEDka „dýchá" — plynule se rozsvěcuje a zhasíná. Za 2 sekundy cyklus. PWM pinu 9 obstarává timer1 na Arduino Uno; ty jen volíš duty.

💡 Proč v Arduinu není analogWrite „skutečné analogové"? Jednoduché: přidávat DAC do malých MCU by stálo moc transistorů. PWM je chytrý hack: simuluje analog přes rychlé blikání. Funguje pro 95 % úloh za nulu součástek navíc.

🔄 18.4 DAC — opak ADC

DAC (čti „dé-á-cé" nebo „dý-ej-sí") = Digital-to-Analog Converter. Opak ADC: dostaneš číslo, vrátí skutečné analogové napětí. Žádné PWM — opravdu plynulou úroveň.

🔄 Co to znamená: DAC (digital-to-analog converter)?

Obvod, co nastaví na pinu skutečné analogové napětí podle zadaného čísla. Na rozdíl od PWM opravdu drží stejnou úroveň.

  • Analogie: DAC = přesná dávka kávy. Napíšeš „chci 32 %", DAC přesně odměří 32 % nejvyššího napětí. PWM = to samé, ale „blikáš mezi plnou a prázdnou" a skutečná hodnota je průměr.
  • Arduino Uno: nemá DAC. Pro analogový výstup musíš použít PWM + RC filtr, nebo externí DAC modul (MCP4725 přes I²C).
  • ESP32: má 2× 8-bit DAC na pinech GPIO25 a GPIO26. dacWrite(25, 128) = 1,65 V (polovina 3,3 V).
  • Kdy to potřebuješ? Generování skutečného audio signálu, analogová reference pro precizní měření, řízení DC motoru s analogovým driverem.
💡 PWM vs. DAC v jedné větě: PWM = rychlé blikání, které setrvačný spotřebič zprůměruje (LED, motor, vyhřívání — funguje). DAC = opravdu plynulé napětí bez bliků (audio, analog elektronika — perfektní).

🧭 18.5 Kdy použít co? Tabulka rozhodnutí

NástrojSměrAnalogiePoužití
ADCSvět → MCUDigitální teploměrČtení senzoru (teplota, světlo, potenciometr)
PWMMCU → světBlikající žárovkaJas LED, otáčky motoru, vyhřívání
DACMCU → světPřesná dávka kávyAudio, přesné analog napětí

🎯 Rozhodovací strom

  • „Chci číst senzor, co vrací napětí 0–5 V" → ADC (analogRead).
  • „Chci řídit jas LED nebo otáčky motoru" → PWM (analogWrite).
  • „Chci generovat audio nebo precizní analogové napětí" → DAC (na ESP32 dacWrite, na Uno externí MCP4725).
  • „Potenciometr řídí jas LED" → kombinace ADC (čti potenciometr) + PWM (řiď LED). Klasický vzor.

Část 2 — Praktické příklady

Potenciometr, termistor, audio přehrávač — tři skvělé kousky k osahání

⏱ Čas na studium: přibližně 1 hodina

Příklad 1: Potenciometr ovládá jas LED (ADC + PWM)

Co uděláme: Točením potenciometru plynule měníš jas LED. Spojení obou světů — ADC čte analogový vstup, PWM dělá analogový výstup.

Hardware: Arduino Uno + potenciometr (např. 10 kΩ) + LED + rezistor 220 Ω.

Zapojení: Potenciometr: krajní vývody na +5 V a GND, prostřední na A0. LED + rezistor 220 Ω mezi pinem 9 a GND.
Kód:
const int POT = A0;
const int LED = 9;   // pin 9 je PWM-schopný

void setup() {
  pinMode(LED, OUTPUT);
  Serial.begin(115200);
}

void loop() {
  int raw = analogRead(POT);           // 0–1023
  int duty = map(raw, 0, 1023, 0, 255); // převod 10-bit → 8-bit
  analogWrite(LED, duty);              // PWM 0–255 → 0–100 % duty

  Serial.print("Pot: "); Serial.print(raw);
  Serial.print("  LED: "); Serial.println(duty);
  delay(20);
}
Co se děje: analogRead vrátí 0–1023 podle polohy knoflíku. Funkce map přepočítá rozsah na 0–255 (PWM je 8-bit). analogWrite pošle hodnotu do PWM generátoru timeru, který rychle bliká pinem 9.
Experiment: Točíš potenciometrem → jas LED se plynule mění. Bez zpoždění. Pokud máš oscilátor, uvidíš na pinu 9 čtvercový signál s různou šířkou pulzu podle duty.
Klasický embedded vzor. Totéž funguje pro ovládání rychlosti motoru (přes MOSFET), regulaci teploty vyhřívání (přes SSR), stmívač světel (přes AC triak). Jen LED nahradíš tím, co chceš ovládat.

Příklad 2: Termistor — měření teploty pokoje

Co uděláme: Měříme reálnou teplotu v pokoji pomocí NTC termistoru. Jeho odpor klesá s teplotou. Spolu s pevným rezistorem tvoří napěťový dělič (viz L4), ADC naměří napětí, program spočítá teplotu ve °C.

Hardware: Arduino + NTC termistor (10 kΩ při 25 °C, např. NTC 3950) + rezistor 10 kΩ. Celkem ~0,5 €.

Zapojení: +5 V → rezistor 10 kΩ → uzel NODE → termistor → GND. Pin A0 připojíš k uzlu NODE. Napětí na A0 závisí na odporu termistoru (ten klesá s teplotou).
Kód (zjednodušený Steinhart-Hart):
const int PIN = A0;
const float R_PULL = 10000.0;   // pevný rezistor 10 kΩ
const float R_25 = 10000.0;     // termistor při 25 °C
const float BETA = 3950.0;      // koeficient B z datasheetu
const float T0 = 298.15;        // 25 °C v kelvinech

void setup() { Serial.begin(115200); }

void loop() {
  int raw = analogRead(PIN);
  float volts = raw * 5.0 / 1023;
  float R_ntc = R_PULL * volts / (5.0 - volts);   // ze vzorce děliče

  // Steinhart-Hart zjednodušeně (1/T = 1/T0 + ln(R/R25)/BETA)
  float kelvin = 1.0 / (1.0/T0 + log(R_ntc / R_25) / BETA);
  float celsius = kelvin - 273.15;

  Serial.print(celsius, 1);
  Serial.println(" stC");
  delay(1000);
}
Test: Otevři Serial Monitor. Měl bys vidět cca 22–25 °C. Chytni termistor prsty → teplota vyskočí k 30 °C. Přilož kostku ledu → klesne.
Přesnost: ±1 °C při pokojové teplotě, ±3 °C v extrémech (velmi horko/chladno). Pro přesnější potřebuješ digitální senzor (DS18B20, BME280) — viz L19 a L21.
Tvoje první reálné měření světa. ADC + napěťový dělič + matematika = plnohodnotný teploměr. Stejný princip používají pokojové termostaty, digitální horečkoměry, kontrola teploty kávovaru.

Příklad 3: Audio piezo pípátko přes PWM

Co uděláme: Přehrajeme jednoduchou melodii přes piezo pípátko. Arduino má funkci tone(pin, freq), která nastaví PWM na konkrétní slyšitelnou frekvenci (200 Hz – 5 kHz).

Hardware: Arduino + piezo pípátko (pasivní, ne aktivní — aktivní pípá sám). Zapojení: pípátko mezi pinem 8 a GND. Volitelně rezistor 100 Ω pro jistotu.

Kód (melodie z „Mary Had a Little Lamb"):
const int BUZ = 8;

// Frekvence not v Hz
const int NOTES[] = { 330, 294, 262, 294, 330, 330, 330 };
const int LEN    = sizeof(NOTES) / sizeof(NOTES[0]);

void setup() {
  pinMode(BUZ, OUTPUT);
}

void loop() {
  for (int i = 0; i < LEN; i++) {
    tone(BUZ, NOTES[i]);    // nastav PWM na frekvenci
    delay(400);                // drž notu 400 ms
    noTone(BUZ);             // pauza
    delay(50);
  }
  delay(2000);                 // pauza mezi opakováními
}
Jak to funguje: tone(8, 330) nastaví na pinu 8 PWM 330 Hz s 50% duty. Piezo pípátko dostává stejnosměrné pulzy → membrána kmitá na 330 Hz → vzduch se rozechvívá → slyšíš tón (nota E4).
Proč to není „audio kvalita"? PWM pro audio má jen jeden tón (čtvercovou vlnu) — zvuk je „ploštěný", připomíná retro 8-bit hry. Pro plnohodnotný zvuk (hlas, hudbu) potřebuješ DAC nebo externí audio modul (DFPlayer, VS1053).
Arduino zpívá! Tenhle princip najdeš v elektronických hračkách, budíkách, alarmových systémech, mikrovlnkách — všude kde chceš jednoduchý zvuk bez externího audio čipu.

Část 3 — Shrnutí a test

Klíčové pojmy, pravidla a kvíz pro ověření

📋

Shrnutí lekce 18

Klíčové pojmy jednou větou

📝

Test z lekce 18

5 otázek · 5–10 minut

🔁

Opakovací test — lekce 1–18

10 otázek napříč kurzem