U = I · R — nejdůležitější vzorec v elektronice
Čas na studium: přibližně 1 hodina
Georg Simon Ohm v roce 1827 experimentálně zjistil, že proud procházející vodičem je přímo úměrný napětí na jeho koncích a nepřímo úměrný odporu vodiče. Tento vztah je základním kamenem celé elektroniky.
Z tohoto hlavního vzorce můžeme vyjádřit jakoukoli ze tří veličin, pokud známe zbylé dvě:
Ohmův zákon platí pro tzv. lineární prvky (rezistory, vodiče). U nelineárních prvků (diody, tranzistory) se odpor mění s napětím a proudem, proto se u nich Ohmův zákon aplikuje jen lokálně.
Pro snadné zapamatování všech tří tvarů Ohmova zákona slouží tzv. Ohmův trojúhelník. Nakreslete trojúhelník, do horní části napište U, do dolní levé I a do dolní pravé R.
Jak ho používat:
Pokud zapojíme odpory za sebou do řady, proud protéká postupně skrz každý z nich. Celkový odpor obvodu je prostým součtem všech odporů:
Proud je v celém obvodu stejný (I1 = I2 = I3). Napětí se na jednotlivých odporech dělí: Ucelk = U1 + U2 + U3. Napětí na každém odporu je úměrné jeho velikosti (čím větší odpor, tím větší napětí).
Paralelní zapojení znamená, že všechny odpory mají společný začátek i konec. Proud se rozděluje do jednotlivých větví. Výsledný odpor se počítá pomocí převrácených hodnot:
Pro dva odpory existuje jednodušší vzorec:
Napětí je na všech větvích stejné (U1 = U2 = U3). Proud se dělí do větví: Icelk = I1 + I2 + I3. Větší proud teče větví s menším odporem.
Dělič napětí je jeden z nejpoužívanějších obvodů v elektronice. Skládá se ze dvou odporů zapojených v sérii. Výstupní napětí odebíráme mezi odpory:
Dělič napětí se v praxi používá k úpravě napěťových úrovní, například pro připojení 5V senzoru k 3.3V mikrokontroléru, nebo pro snímání napětí baterie.
Dělič napětí není regulátor napětí. Pokud k výstupu připojíte zátěž, výstupní napětí se změní. Pro stabilní napětí pod zátěží použijte napěťový regulátor (např. LM7805 nebo LDO).
Multimetr je základní měřicí přístroj každého elektronika. Pro správné měření je nutné pochopit, jak se přístroj zapojuje do obvodu:
| Veličina | Zapojení | Nastavení | Pozor na |
|---|---|---|---|
| Napětí (U) | Paralelně k měřenému prvku (sondy přiložíme na oba konce) | Rozsah V DC nebo V AC | Nikdy nezapojujte voltmetr sériově! |
| Proud (I) | Sériově — musíme obvod přerušit a multimetr vložit do série | Rozsah A nebo mA | Nikdy nezapojujte ampérmetr paralelně — hrozí zkrat! |
| Odpor (R) | Na odpojeném prvku (odpojit od napájení!) | Rozsah Ω | Měřte vždy bez napětí v obvodu |
Při měření proudu je multimetr zapojen sériově a má téměř nulový vnitřní odpor. Pokud ho omylem zapojíte paralelně ke zdroji, vytvoříte zkrat. U levnějších multimetrů to může vést k poškození přístroje, v horším případě ke zranění.
Při řešení úloh s Ohmovým zákonem si vždy zapište:
Dávejte pozor na jednotky: 1 kΩ = 1000 Ω, 1 MΩ = 1 000 000 Ω, 1 mA = 0.001 A, 1 μA = 0.000001 A.
Průchozí (THT) rezistory mají hodnotu odporu zakódovanou pomocí barevných proužků. Většina běžných rezistorů má 4 proužky (3 pro hodnotu + 1 pro toleranci), přesnější typy mají 5 proužků. Přečtení kódu je jedna z prvních praktických dovedností každého elektronika.
| Barva | Číslice | Násobitel | Tolerance |
|---|---|---|---|
| Černá | 0 | ×1 | — |
| Hnědá | 1 | ×10 | ±1 % |
| Červená | 2 | ×100 | ±2 % |
| Oranžová | 3 | ×1 k | — |
| Žlutá | 4 | ×10 k | — |
| Zelená | 5 | ×100 k | ±0,5 % |
| Modrá | 6 | ×1 M | ±0,25 % |
| Fialová | 7 | ×10 M | ±0,1 % |
| Šedá | 8 | — | — |
| Bílá | 9 | — | — |
| Zlatá | — | ×0,1 | ±5 % |
| Stříbrná | — | ×0,01 | ±10 % |
Jak číst 4proužkový kód:
Příklad: Proužky Žlutá – Fialová – Červená – Zlatá → 4 – 7 – ×100 – ±5 % → 4 700 Ω = 4,7 kΩ ±5 %
Mnemotechnická pomůcka pro pořadí barev: „Když Čtu Červenou Oranžovou Žlutou, Zelená Modrá Fialová Šedá Bílá Goldfish Stříbrná." Nebo jednodušeji si barevný kód vyhledejte v mobilní aplikaci (existuje mnoho zdarma dostupných čteček barevného kódu).
Každý rezistor má kromě odporu také maximální výkonové zatížení — to je maximální výkon, který dokáže trvale rozptýlit (přeměnit v teplo) bez poškození. Nejběžnější jsou rezistory s výkonovým zatížením 0,25 W (250 mW) a 0,5 W (500 mW). Speciální výkonové rezistory zvládají 1 W, 2 W, 5 W i více.
Jak zjistit, zda rezistor vydrží? Spočítejte skutečný výkon, který jím prochází, a porovnejte ho s jeho jmenovitým zatížením:
Přetížený rezistor se nejprve zahřeje, pak se odbarví nebo zčerná, může zapáchat spáleninou a nakonec přeruší obvod nebo shoří. Ve škole to vidíte jako kouřící součástku. V reálném návrhu přetížení vždy kontrolujte — zejména u odporu pro omezení proudu LED, napájecích obvodů a odporů v přívodu vysokých proudů.
Praktické pravidlo: Pokud chcete zapojit rezistor ve výkonovém obvodu, vždy použijte rezistor s výkonovým zatížením alespoň dvojnásobným oproti vypočtenému výkonu. Například: vypočtete P = 0,18 W → použijte rezistor 0,5 W (ne 0,25 W).
Poznávání fyzické velikosti: Větší fyzický rozměr rezistoru = vyšší výkonové zatížení. Rezistor 0,25 W je malý (typicky 3,5 mm délka), rezistor 2 W je výrazně větší a může být teplý na dotek i při normálním provozu.
Moderní elektronika používá převážně SMD součástky (Surface Mount Device — součástky pro povrchovou montáž). Jsou výrazně menší než průchozí (THT) rezistory a nemají vývody — jsou přímo pájeny na povrch desky plošných spojů.
SMD rezistory se označují třemi nebo čtyřmi číslicemi přímo na těle součástky:
Nejčastější velikosti SMD pouzder (vyjádřeno v palcích a milimetrech):
Pro výuku a prototypování jsou vhodné velikosti 0805 nebo 0603. SMD součástky jsou levnější a umožňují kompaktnější návrhy — proto je dnes najdete v každém moderním zařízení od mobilního telefonu po automobil.
Čas na studium: přibližně 1 hodina
V praktické části si procvičíme výpočty na reálných příkladech. Každý příklad obsahuje postup krok za krokem.
Zadání: Rezistor 330 Ω je připojen k napětí 5 V. Jaký proud jím protéká?
Známe: U = 5 V, R = 330 Ω
Hledáme: I = ?
Vzorec: I = U / R
Výpočet: I = 5 / 330 = 0,01515 A = 15,15 mA
Zadání: Odpory R1 = 220 Ω, R2 = 470 Ω a R3 = 1 kΩ jsou zapojeny v sérii ke zdroji 12 V. Najděte celkový odpor a proud v obvodu.
Krok 1 — celkový odpor: Rc = R1 + R2 + R3 = 220 + 470 + 1000 = 1690 Ω
Krok 2 — proud: I = U / Rc = 12 / 1690 = 0,007101 A = 7,10 mA
Kontrola — napětí na odporech:
U1 = I · R1 = 0,00710 × 220 = 1,56 V
U2 = I · R2 = 0,00710 × 470 = 3,34 V
U3 = I · R3 = 0,00710 × 1000 = 7,10 V
Součet: 1,56 + 3,34 + 7,10 = 12,00 V ✓
Zadání: R1 = 1 kΩ a R2 = 2,2 kΩ jsou zapojeny paralelně. Jaký je celkový odpor?
Vzorec: Rc = (R1 · R2) / (R1 + R2)
Výpočet: Rc = (1000 × 2200) / (1000 + 2200) = 2 200 000 / 3200 = 687,5 Ω
Kontrola: 687,5 Ω < 1000 Ω (menší než nejmenší odpor) ✓
Zadání: Navrhněte odporový dělič, který z 5 V vytvoří 3,3 V na výstupu.
Vzorec: Uout = Uin × R2 / (R1 + R2)
Vyjádříme poměr: Uout / Uin = R2 / (R1 + R2)
3,3 / 5 = 0,66
Zvolíme R2 = 2,2 kΩ:
0,66 = 2200 / (R1 + 2200)
R1 + 2200 = 2200 / 0,66 = 3333
R1 = 3333 - 2200 = 1133 Ω
Nejbližší hodnota z řady E24: R1 = 1,1 kΩ
Ověření: Uout = 5 × 2200 / (1100 + 2200) = 5 × 0,6667 = 3,33 V ✓
Zadání: LED má Vf = 2 V (úbytek napětí) a If = 20 mA (jmenovitý proud). Napájecí napětí je 5 V. Jaký předřadný odpor potřebujeme?
Princip: Odpor musí "pohltit" rozdíl napětí mezi zdrojem a LED.
Napětí na odporu: UR = Uzdroj - Vf = 5 - 2 = 3 V
Vzorec: R = UR / If
Výpočet: R = 3 / 0,020 = 150 Ω
Z řady E24: R = 150 Ω (přesná hodnota existuje)
Výkonová ztráta: P = UR × I = 3 × 0,020 = 0,06 W → stačí rezistor 1/8 W (0,125 W)
Zadání: R1 = 470 Ω je zapojen sériově s paralelní kombinací R2 = 1 kΩ a R3 = 1 kΩ. Zdroj je 9 V. Najděte celkový proud a napětí na každém odporu.
Krok 1 — paralelní kombinace R2 || R3:
R23 = (1000 × 1000) / (1000 + 1000) = 1 000 000 / 2000 = 500 Ω
(Dva stejné odpory paralelně = polovina jednoho)
Krok 2 — celkový odpor:
Rc = R1 + R23 = 470 + 500 = 970 Ω
Krok 3 — celkový proud:
I = U / Rc = 9 / 970 = 9,28 mA
Krok 4 — napětí na R1:
U1 = I × R1 = 0,00928 × 470 = 4,36 V
Krok 5 — napětí na paralelní části:
U23 = 9 - 4,36 = 4,64 V
(Obě větve R2 a R3 mají toto napětí. Proud v každé větvi: I2 = I3 = 4,64 / 1000 = 4,64 mA)
Klíčové vzorce, pravidla a kvízy pro ověření znalostí
Shrnutí lekce 2
Test z lekce 2
Opakovací test — lekce 1–2